• Galaxie
• Historie
• Klasifikace galaxií
• Kanibalismus
• Stavba
• Superhmotné černé díry
• Diskové galaxie
• Eliptické galaxie
• Místní skupina galaxií
• Kupy galaxií
• Nadkupy galaxií
• Charakteristika
• Odkazy

Nejdříve se přeneseme za časy, kdy lidé považovali hvězdy za duše zemřelých, či otvory v nebeské klenbě, kterými prosvítá boží svět. Přeneseme se do 2. stol.n.l. do kterého je datován vznik takzvaného Ptolemaiova kosmologického systému. Podle tohoto modelu je Země středem vesmíru a všechny planety i hvězdy obíhají kolem. Kružnice je hodně velké zjednodušení. Koperníkův heliocentrický systém předčil svou přesností Ptolemaiův geocentrický systém.

V 16. století Mikoláš Koperník navrhl heliocentrický systém, kde tvrdil, že se Země otáčí kolem vlastní osy a společně s ostatními planetami obíhá kolem Slunce. Pozorovaným faktům ovšem více svědčil Ptolemaiovský systém, a dalším významným důvodem, proč většina astronomů odmítala heliocentrický systém, byl logický dodatek jiného významného astronoma 16. století.

Mikoláš Koperník

Tycho Brahe

Tycho Brahe, tvrdil, že pokud by Země obíhala kolem Slunce, pak by se relativní polohy hvězd musely měnit podle toho, ve kterém bodě své dráhy se Země nachází. Tento posun zvaný paralaktický nebyl v jeho době pozorován, byl pod přesností pozorování lidským okem. Důvodem mohlo být, že Země neobíhá kolem Slunce a nebo jsou hvězdy neuvěřitelně daleko. Tak daleko, jak si málokdo dokázal představit.

Galileo Galilei

Friedrich Wilhelm Bessel

Immanuel Kant

Na počátku 17. století astronom Galileo Galilei díky sestrojení účinnějšího dalekohledu spatřil měsíce jiných planet. To byl konec představ o Zemi, kolem které se vše otáčí. Zbývalo vyřešit otázku paralaxy.

O to se postaral v 19. století matematik Friedrich Wilhelm Bessel (1784-1846). Tomu se podařilo určit paralaxu několika nejbližších hvězd a zjistit šokující věc. Nejbližší hvězdy jsou od Země vzdáleny desítky miliard kilometrů. Roku 1838 poprvé v historii změřil trigonometrickou metodou vzdálenost hvězdy 61 Cygni. Téměř současně s ním změřil v Pulkově vzdálenost hvězdy Vega Friedrich Georg Wilhelm von Struve (1793-1864) a na mysu Dobré naděje vzdálenost hvězdy Alfa Centauri skotský astronom Thomas Henderson (1798-1844).

Ruský astronom německého původu Friedrich Georg Wilhelm von Struve (1793-1864)

S rozvojem tohoto poznání přišel nový směr teorií o struktuře vesmíru. Immanuel Kant byl jedním z hlavních zastánců názoru, že většina hvězd, které vidíme, tvoří Galaxii, jejíž velkou část můžeme pozorovat jako Mléčnou dráhu. Dále pak, že Galaxie je vesmírným ostrovem miliónů hvězd uspořádaných v čočkovitém tvaru. Jednou z představ také bylo, že naše Galaxie je pouze jednou z mnoha podobných hvězdných ostrovů. Chyběly však přesvědčivé důkazy o jiných galaxiích. Byly sice pozorovány neurčité oblasti světla, které někteří považovali za ony jiné galaxie, většina astronomů se však přikláněla k názoru, že jde o mlhoviny či hvězdokupy.

Edwin Powell Hubble

Až v roce 1924 nashromáždil astronom Edwin Powell Hubble dostatek údajů, aby mohl prokázat, že některé z oněch „mlhovin“ jsou opravdu jinými galaxiemi, velikostí podobných naší Galaxii a že se od nás vzdalují tím více, čím jsou nám vzdálenější.

Ani po těchto zjištěních zdaleka nejsou všechny otázky zodpovězeny. S každou odpovědí přichází otázek hned několik. Teď když víme, že jiné galaxie existují, vyvstává otázka, jaké síly tyto galaxie vytvořili, jak galaxie žijí, jak umírají. Pomoc s odpovědí na tyto a další otázky nám pomáhá technika, jako například Hubbleův vesmírný dalekohled HST (Hubble Space Telescope), pojmenovaný po Edwinu Hubbleovi, který patří k nejvýznamnějším pomůckám při objevování hlubin vesmíru. Mnoho vědců pracuje každodenně na zjištění toho, jak náš Vesmír funguje. Můžeme se tedy těšit na spousty odpovědí a nových záhad.

Hubbleův kosmický dalekohled