Spektrum

Elektromagnetické záření je vyzařování a šíření energie ve formě periodických vln, které se mohou šířit i ve vakuu. Vzniká např. při urychlování nabité elementární částice a spočívá v periodických změnách elektrického a magnetického pole. Existují různé druhy elektromagnetického záření, lišící se vzájemně vlnovou délkou. Největší vlnovou délku, a tudíž nejmenší frekvenci i energii mají dlouhé rádiové vlny. Za rádiovými vlnami následuje viditelné světlo, po něm rentgenové a největší frekvenci a energii má záření gama. Této řadě různých typů elektromagnetického vlnění se říká elektromagnetické spektrum.
Téměř všechny informace o vesmíru a jeho objektech byly získány studiem elektromagnetického záření, které k nám přichází z nebeských těles.

Elektromagnetické spektrum.

Spektrum je rozdělení intenzity elektromagnetického záření mezi jednotlivé vlnové délky. Paprsek světla z nějakého zdroje se po průchodu hranolem (nebo jiným rozptylujícím zařízením, jakým je například difrakční mřížka) rozloží na řadu dílčích paprsků tvořící spektrum, protože každá vlnová délka se od původního směru odchyluje jinak.
Spektra jsou různého typu. Spojité spektrum obsahuje všechny vlnové délky z daného rozsahu. Např. viditelné světlo po průchodu hranolem vytvoří „duhu“ v podobě spojitého pásu, obsahujícího všechny barvy od červené po fialovou. Čárové spektrum obsahuje čáry, odpovídající jen některým vlnovým délkám (nebo frekvencím). Emisní čárové spektrum vzniká rozkladem záření zdroje, který vyzařuje jen některé vlnové délky. Je charakteristický pro rozžhavenou látku při nízkém tlaku. Absorpční čárové spektrum obsahuje černé čáry na pozadí spojitého spektra. Takové spektrum má záření nějakého horkého zdroje vyzařující spojité spektrum, které cestou k nám prošlo vrstvou chladnějších plynů. Atomy, případně molekuly plynů některé vlnové délky původního záření pohltily a ty pak ve výsledném spektru chybí. Spektra většiny hvězd jsou tohoto typu, avšak někdy obsahují i emisní čáry. Ty jsou charakteristické pro emisní mlhoviny. Pásová spektra obsahují absorpční pásy, širší než spektrální čáry, odpovídající jednotlivým atomům.

Galaxie v různých spektrálních oborech

Existuje mnoho způsobů jak prezentovat naměřená data, ten, co je ale použitý v  tomto případě je poněkud neobvyklý, zvláštní, ale zase na druhou stranu přináší řadu možností, které by nebyly u statického obrázku možné.
Následující stránky zobrazují Galaxii v různých vlnových délkách, od rádiových až po γ záření. Pro získání těchto snímků byly použity data, které pořídil přístroj „Diffuse Infrared Background Experiment“ (DIRBE), který byl umístěn na družici COBE.
Jednotlivé vlnové délky jsou zpracovány do formy Java appletu, který se po načtení spustí. K dispozici jsou dvě verze, přičemž druhá z nich např. umožňuje měřit souřadnice nebo zobrazit detailní snímky některého zvoleného místa.

Galaxie v různých spektrálních oborech, virtuální realita pomocí Java appletů, 1. verze.

Galaxie v deseti spektrech

V následujícím článku je možné získat snímky Galaxie v různých spektrálních oborech. Každý snímek představuje pohled na galaktický rovník. Snímky začínají na rádiových frekvencích 408 MHz, pokračuje přes spektrální čáry atomového a molekulárního vodíku, různé infračervené vlnové délky. K dispozici jsou snímky v oboru viditelného i rentgenového záření. Galaxii je možné si prohlédnout i ve spektrálním oboru nejvyšších měřených energiích, které představují γ paprsky.
Je zobrazen jednak snímek celé oblohy v menším rozlišení a poté následuje velice podrobný snímek (šířka 3 000 bodů) galaktického rovníku. Pro zpřehlednění snímků je možnost zobrazení některých důležitých oblastí. Toto je možné přejetím kurzoru myši přes snímek.

Galaxie a deset různých spekter.