Mlhoviny > Planetární mlhoviny – tvar

Planetární mlhoviny – tvar

Prvním, kdo označil pozorovaný objekt za planetární mlhovinu, byl William Herschel v  roce 1783. Nejčastějším tvarem je pravděpodobně eliptický tvar, ale jsou zřejmě případy i tvaru kruhového.

IC418
IC418
NGC 6543
NGC 6543
NGC 6302
NGC 6302
MZ3
MZ3

Pravidelný tvar planetárních mlhovin není příliš častý. Planetární mlhoviny jsou velmi často mírně zploštělé nebo protáhlé. Na základě prvních spektrografických pozorování předpokládali Campbell a Moore (1918), že zploštělost je výsledkem rotace planetární mlhoviny kolem vedlejších os. Bohužel mnoho přesných a spolehlivých pozorování selhalo při zjišťování nějakého důkazu rotace mlhoviny. Zploštělost nebo protáhlost planetárních mlhovin může být také vysvětlena přítomností magnetického pole mlhoviny. Planetární mlhoviny mají velice různorodé tvary, ale jsou planetární mlhoviny, které jsou si velice podobné. Příkladem podobnosti tvarů mohou být planetární mlhoviny prstencovitého tvaru NGC 6720 v  souhvězdí Lyra a jedna z nejjasnějších planetárních mlhovin NGC 7293 ve Vodnáři.

NGC 6720
NGC 6720 - Prstencová mlhovina
NGC 7293
NGC 7293 - Mlhovina Helix
NGC 3132
NGC 3132 - Jižní prstencová mlhovina

Klasifikace tvaru

Začneme od třídy „planetoid“ což znamená od planetárních mlhovin, které se skládají z jednoduché obálky s jasnou oblastí více či méně jednotnou přes celý disk. Budeme tuto třídu označovat symbolem I. Druhou třídu budeme označovat II a jsou to planetární mlhoviny s  dvojitou obálku nehledě na jejich relativní rozměry nebo jiné vlastnosti. Třída III jsou mlhoviny mající tvar prstence bez zjevné další obálky, ale s jasně znatelným ohraničením prstence. Symboly I, II a III plně charakterizují určité tvary a struktury mlhovin a dohromady mají vývojový význam. Vývoj planetárních mlhovin je v pořadí I › II › III, tj. planetoiddvojobálkaprstenec. Symboly I, II a III také charakterizují velikost planetárních mlhovin, a to jak vizuální, tak i absolutní. Do třídy I patří nejmenší a do třídy III největší planetární mlhoviny.
Dalším prvkem, který může být zařazen do klasifikace podoby planetární mlhoviny, je bipolární struktura. Bipolarita může být reprezentována všemi třemi zmíněnými typy planetárních mlhovin. Na druhou stranu zde existují rozdílné stupně vývoje bipolárních mlhovin, pravděpodobně díky rozdílnosti ve vlivu magnetických a setrvačných sil.

Rozdělení
Rozdělení planetárních mlhovin

B označujeme třídu bipolárních mlhovin, k označení přidáváme indexy a, b, c, d, které označují stupeň vývoje bipolarity. U planetárních mlhovin typu Ba bipolarita ukazuje pouze přírůstek jasu na okrajích vedlejších os (NGC 6720). U typu Bb jsou dvě „čepičky“ plně vyvinuté (NGC 3587) a u typu Bc jsou „čepičky“ zcela jasně odděleny (A 66). Krajní případ bipolarity a také plochosti („obdélník“ nebo „přesýpací hodiny“) planetárních mlhovin označujeme Bd (IC 4406, M 2-9, NGC 2346).

NGC 6720
NGC 6720
NGC 3587
NGC 3587
A 66
A 66
IC 4406
IC 4406
M 2-9
M 2-9
NGC 2346
NGC 2346

Sp označuje poměrně exotickou třídu spirálních planetárních mlhovin, u kterých pozorujeme dvě symetrická spirální ramena, z čehož vyplývá spojení vlivu vlastního magnetického pole planetární mlhoviny a běžného magnetického pole Galaxie.

D jsou označené proměnné objekty, tj. objekty vývojově mezi planetární a difúzní mlhovinou.

S je typem, u kterého nemůžeme rozeznat tvar planetární mlhoviny. Mají úhlový rozměr natolik malý, že nemohou být vyčleněny z kategorie hvězd.

I Planetoid (NGC 6803) NGC6803
II dvojitá obálka (NGC 1535, NGC 7662) NGC1535 NGC7662
III prstenec (A 39, A72) Abell39 Abell72
Ba bipolární prvního typu (NGC 6720, NGC 7296) M57 NGC7296
Bb bipolární druhého typu (NGC 3587, A 70) NGC3587 A70
Bc bipolární třetího typu (A 19, A 66) Abell 19 A66
Bd obdélníkový (IC 4406, NGC 2346) IC4406 NGC2346
Sp spirální (NGC 4361, NGC 6210) NGC4361 NGC6210
D difúzní (A 16, A 50) A16 Abell 50
S hvězdný (IC 4997) IC4997

Je nutné poznamenat, že ve většině případů může jeden a ten samý objekt příslušet několika typům zároveň. V takovém případě musí být použita kombinace klasifikací. Například NGC 4361 je spirální (Sp), má druhou obálku (II) a také můžeme vidět zvětšenou jasnost na okrajích vedlejších os (Ba). Pak mlhovina náleží do třídy Sp II Ba. Symboly jsou uspořádány podle stupně intenzity každého aspektu – nejdůležitější a nejnápadnější je na prvním místě atd. Více než 150 planetárních mlhovin je klasifikováno podle tohoto klasifikačního systému na základě snímků pořízených hlavně s použitím CCD techniky ( Jewitt a kol., 1986; Chu a kol 1987).

Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 5105krát.

* * *    Zrcadleno ze stránek astronomia.zcu.cz/objekty/mlhoviny/2202-planetarni-mlhoviny-tvar    * * *
Vytištěno ze stránky projektu Galaxie (objekty.astro.cz/mlhoviny/2202-planetarni-mlhoviny-tvar)
Nahrávám...