Katalogy > Messierův katalog > NGC 5236, M83 - Jižní větrník

NGC 5236, M83 - Jižní větrníkPředchozíNásledující


Jít na M Objekt: M83

Souhvězdí: Hydra
Typ objektu: Spirální galaxie
NGC: 5236


Hvězdná velikost: 7,6 mag
Rektascenze: 13h 37m 00s
Deklinace: -29° 52'
Vzdálenost: 4 600 kpc (15 000 kly)
Průměr: 11 x 10 úhlových minut

Jasná a nádherná spirální galaxie M83 se nachází zhruba dvanáct miliónů světelných let od Země v hlavě souhvězdí Hydry. Točitá spirální ramena, tak výrazná na snímcích ve viditelném světle, obdařila tuto galaxii populárním jménem Jižní větrník. Spirální ramena jsou také zjevná i na rentgenovém snímku M83 ve falešných barvách z observatoře Chandra.

Abbe Nicholas Louis de la Caille objevil galaxii M83 23. února 1752 na mysu dobré naděje a evidoval ji jako Lacaille I.6. Po M31 a M32 to byla třetí objevená galaxie. Charles Messier ji jako druhý katalogizoval 17. února 1781 z jeho pařížského působiště na 49. stupni severní šířky. M83 je jedním z nejobtížněji pozorovatelných Messierových objektů ze severských lokalit a proto je v některých starších katalozích hvězdná velikost tohoto objektu značně podhodnocena. Například Bečvář M83 ji uváděl s hodnotou 10,1 mag.

M83 M83 M83 M83 M83
M83 M83 M83 M83 M83
M83 M83 M83 M83 M83

Co se děje ve středu spirální galaxie M83? Už od pohledu asi všechno. Galaxie M83 je jedna z nejbližších spirálních galaxií vůči naší Galaxii a ze vzdálenosti 15 miliónů světelných let se jeví poměrně normální. Přibližováním jádra M83 posledními dalekohledy ovšem ukazuje svůj střed jako energetické a rušné místo. Na snímcích jsou vidět jasné nově vzniklé hvězdy a obří pásy tmavého prachu.

I na snímcích v rentgenovém oboru jsou vidět ramena galaxie, která jsou stopovaná horkým difúzním plynem, který emituje rentgenové záření. Ovšem nejvýraznější na těchto rentgenových snímcích je jasná galaktická centrální oblast. Centrální emise nejspíše představuje ještě více horký plyn vytvořený náhlým poryvem vzniku hmotných hvězd. Rovněž bodové zdroje rentgenového záření, pravděpodobně neutronové hvězdy a černé díry, závěrečná stádia životního cyklu hmotných hvězd, vykazují koncentraci poblíž středu M83 a nabízí další důkaz pro překotné tvoření hvězd v jádře této galaxie. Světlo z tohoto poryvu tvoření hvězd mohlo poprvé dopadnou Zemi asi před 20 milióny lety. Na prostředním snímku v poslední řadě jsou vyznačeny bodové zdroje rentgenového záření, které zaznamenala družice Chandra.

Přestože tato galaxie byla objevena už před 250 lety, teprve mnohem později se zjistilo, že M83 není nedaleké mračno plynu, ale spirální galaxie s příčkou, dosti podobná naší Galaxii. M83 zobrazená na první fotografii z Velmi velkého dalekohledu (Very Large Telescope - VLT) je výrazným členem skupiny galaxií, do které patří Centaurus A a NGC 5253, z nichž se všichni nacházejí asi 15 miliónů světelných let daleko. Doposud bylo v M83 zaznamenáno šest výbuchů supernov. Ve středu M83 byl objeven spletitý dvojitý cirkumnukleární prstenec.

První supernovu, 1923A o hvězdné velikosti 14 mag, pozoroval C.O Lampland. Druhou supernovu, 1945B o hvězdné velikosti 14,2 mag z 13. července 1945 objevil W Liller v roce 1990 z fotografických desek harwardské stanice ve městě Bloemfontein v jižní Africe. Třetí supernovu, 1950B, o hvězdné velikosti 14,5 mag, zaznamenal G.Haro. Přibližně 3 úhlové minuty severoseverovýchodně od středu galaxie objevil 13. prosince 1957 H.S. Gates čtvrtou supernovu, 1957D, jenž dosáhla pouze 15,0 mag. Pátou supernovu, 1968L typu I, objevil jihoafrický amatérský astronom při hledání komet. Tato dosáhla svého maxima při 11 mag. Prozatím poslední pozorovanou supernovou v této galaxii byla supernova 1983N. Tato byla zaznamenána 3. července 1983 a dosáhla maxima 12,5 mag.

Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 6380krát.

* * *    Zrcadleno ze stránek astronomia.zcu.cz/objekty/m83    * * *
Vytištěno ze stránky projektu Galaxie (objekty.astro.cz/m83)
Nahrávám...