• Messierův katalog
• NGC a Messier

Dlouho se věřilo, že „Velká mlhovina Andromeda“ je nejbližší mlhovinou. William Herschel zpočátku věřil, že její vzdálenost nepřesáhne 2 000násobek vzdálenosti Siria (5,2 kpc). Později uvedl, že ji viděl jako „vesmírný ostrov“ podobný Galaxii ve vzdálenosti 850krát větší než vzdálenost Siria. William Huggins byl první, kdo pomocí spektroskopie poznal rozdíl mezi plynnými mlhovinami a „mlhovinami“, které dnes označujeme jako galaxie. V. M. Slipher z Lowellovy observatoře v roce 1912 změřil radiální rychlost M31 a zjistil, že jde o největší rychlost, která byla kdy změřena (300 km.s^-1). Již tento fakt prokazoval, že se jedná o objekt galaktického typu. Edwin Hubble v roce 1923 objevil v M31 první proměnnou hvězdu typu delta Cep, pomocí níž stanovil intergalaktickou vzdálenost a prohlásil, že M31 je skutečně galaxií. Jelikož nevěděl o dvou typech proměnných delta Cep, jím určená vzdálenost byla špatná. Tato chyba byla odhalena až v roce 1954, kdy byl zkompletován a uveden do provozu pětimetrový dalekohled Mount Palomaru.

V současnosti je galaxie Andromeda velmi studovanou galaxií. Z velké části je zajímavá tím, že umožňuje zvenčí studovat všechny vlastnosti a rysy podobné naší Galaxii, která vlivem částečného zahalení mezihvězdným prachem obdobné studie neumožňuje. Díky M31 proto mohou neustále probíhat studie spirální struktury galaxií, kulových a otevřených hvězdokup, mezihvězdné hmoty, planetárních mlhovin, zbytků po supernovách, jader galaxií a mnohých dalších objektů.

Již Charles Messier objevil dva nejjasnější společníky této galaxie, M32 a M110, které jsou viditelné i v malých dalekohledech. Tyto dva relativně jasné objekty, které jsou poměrně blízko M31, jsou vidět jak na většině fotografií M31, tak na Messierově kresbě (vpravo). Další galaxie v okolí M31 jsou například NGC 185 (objevil William Herschel), NGC 147 (objevil d’Arrest) a také malé systémy And I až And VII. Společně s M31, M32 a M110 tvoří podskupinu Místní skupiny galaxií.

Kresba spirální galaxie M31

Mezi galaxií Andromeda a jejím společníkem M32 je nápadná interakce, která je příčinou porušení spirální struktury M31. Počítačová simulace ukázala, že toto porušení může být způsobeno „nedávným“ střetem M31 s M32. Při tomto střetu došlo s velkou pravděpodobností ke ztrátě mnoha hvězd ze strany M32. Ty by měly být roztroušeny v halu M31.

Z 300 kulových hvězdokup v M31 je nejjasnější G1, která je rovněž nejjasnější kulovou hvězdokupou v Místní skupině galaxií. Její hvězdná velikost je rovna 13,27 mag. Je také jasnější než kulová hvězdokupa Omega Cen (NGC 5139), která je nejjasnější kulovou hvězdokupou v naší Galaxii.

Hubblův kosmický teleskop u M31 odhalil již dříve předpokládaný jev. Je jím dvojité jádro, které s velkou pravděpodobností vzniklo pohlcením menší galaxie. Někteří astronomové se však domnívají, že jádro je pouze jen jedno! Podle nich iluze dvojitého jádra může vznikat důsledkem zakrytí některých částí jádra tmavým prachovým mračnem.

V Andromedě byla doposud odhalena pouze jen jedna supernova – Supernova 1885, nazývaná také jako S Andromeda. Byla to první supernova objevená mimo naši Galaxii. Stalo se tak 20. srpna 1885 díky Ernstu Hartwigovi z observatoře v Dorpat (Estonsko). V období od 17. do 20 srpna 1885, kdy dosahovala hvězdné velikosti 6 mag, byla nezávisle zaznamenána několika pozorovateli. Ernst Hartwing byl však jediný, kdo rozpoznal její význam. Přestala být pozoravatelnou v únoru 1890, když dosáhla hvězdné velikosti 16 mag.

Difúzní záření z Andromedy způsobují stovky miliard hvězd, ze kterých se skládá. Několik jasných hvězd, které obklopují M31 na obloze, jsou ve skutečnosti hvězdami naší Galaxie, které jsou mnohem blíže než M31. Přestože je M31 viditelná i bez přístrojů, tak první zde uváděná fotografie je digitální mozaikou 20 snímků pořízených prostřednictvím malého dalekohledu. O M31 toho zůstává hodně neznámého. Český astrofyzik z Brna, prof. Vetešník, jako první správně určil orientaci rotace galaxie M31.

Animace, v níž jsou popsány některé parametry galaxie M31. FLASH (100 kB)

Animace osvětlující vznik hvězdných proudů v galaxii Andromeda. MOV (60,9 MB !!)