• Katalogy

John Louis Emil Dreyer

John Louis Emil Dreyer (1852–1926) se narodil 13. února 1852 v Kodani a zde získal rovněž své vzdělání. Již v průběhu studia projevil neobvyklý zájem a schopnosti v historii, matematice a fyzice. V roce 1874 získal zlatou medaili a díky tomuto ocenění byl Williamem Parsonsem, více známým jako (třetí) lord Rosse povolán do Irska na observatoř v Birr Castle, kde se podílel na pozorování pomocí v té době největšího dalekohledu na světě – 72palcového dalekohledu (Leviathan). Tady začal systematicky sledovat hvězdokupy, mlhoviny a galaxie. Výsledkem jeho pozorování byl v roce 1878 vydaný doplněk asi 1 000 objektů k  Herschelovu „Obecnému katalogu mlhovin a hvězdokup“ (General Catalogue of Nebulae and Clusters, 1864).

Největší dalekohled světa, 72palcový „Leviatan“ na observatoři v Birr Castle

V Irsku se v roce 1875 oženil s Katherine Tuthillovou z Kilmore, s níž měl poté celkem čtyři děti: tři syny a jednu dceru.

V letech 1878–1882 pracoval 4 roky jako asistent na hvězdárně Dunsink poblíž Dublinu.

Od roku 1882 po smrti Thomase Romneye Robinsona se stal ředitelem na observatoři Armagh na severu Irska. Protože tato hvězdárna se v té době potýkala s velkými finančními problémy, kromě toho astronomické přístroje byly staré a mnohem menší, než na předchozích působištích Dreyera, soustředil se na kompilaci starších pozorování a vydává nejprve Druhý katalog hvězd Armaghské observatoře. Po získání vládního jednorázového grantu 2 000 liber v roce 1883 zakoupil 10palcový refraktor, s nímž mohl pokračovat v pozorování mlhovin, hvězdokup a galaxií. V roce 1888 vydává Nový obecný katalog mlhovin a hvězdokup (The New General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars) známý dnes pod zkratkou NGC. Tento vynikající katalog obsahující 7 840 objektů, vznikl vlastně proti plánům Dreyera, který plánoval vydávat jen doplňky k Herchelovu GC, ale na objednávku Královské astronomické společnosti sestavil nový katalog.

Dreyer a observatoř v Armaghu. V roce 1888 zde vydal Nový obecný katalog (NGC)

V dalších letech svou práci dovršil vydáním dvou doplňků k NGC: v roce 1895 vydává katalog IC I (Index Catalogue) s 1 529 objekty a v roce 1908 katalog IC II (Second Index Catalogue). Katalog NGC a oba doplňky obsahují celkem 13 226 objektů. Dreyerovy katalogy se staly základním katalogem nehvězdných objektů.

Po zrušení irské církve astronomická pozorování na armaghské observatoři skomírala pro naprostý nedostatek finančních prostředků. Proto se Dreyer zaměřil na historii astronomie. Je celkem pochopitelné, že se jako rodilý Dán zaměřil v první řadě na osobnost Tychona Brahe. Monografie Tycho Brahe, obraz vědeckého života a práce v šestnáctém století (Tycho Brahe: A Picture of Scientific Life and Work in the Sixteenth Century) vyšlo v Edinburgu v roce 1890. Dreyer také připravil k tisku a vydal celé dílo Tychona Brahe obsahující 15 svazků v latině.

Další publikací, která se stala klasickým dílem historie astronomie, byla Historie planetární soustavy od Thaleta ke Keplerovi (The History of the Planetary System from Thales to Kepler) vydaná v roce 1906. Konečně, historické práce dovršil vydáním životopisu Williama Herschela v roce 1912 v Londýně pod názvem Krátký popis života a díla Sira Williama Herschela (A Short Account of Sir William Herschel's Life and Work).

V roce 1916 na závěr působení Johna Drezéra byl vyznamenán Zlatou medailí Královské astronomické společnosti. Následně byl v letech 1923–1925 prezidentem Královské astronomické společnosti.

J. L. E. Dreyer zemřel v Oxfordu 14. září 1926 ve věku 74 let.

Na jeho počest byl po něm v roce 1970 pojmenován měsíční kráter (10.0N, 96.9E, průměr 61,0 km).