Mlhoviny > Mlhoviny

Mlhoviny

V prostoru mezi hvězdami se nachází množství mezihvězdné látky, která se skládá z prachu a plynu. Největší hustota mezihvězdné látky je v rovině galaktického disku, kde není látka rozložena rovnoměrně. Zde se mezihvězdná látka shlukuje do oblaků, kterým říkáme mlhoviny. Tento název pochází z latinského mrak, mlha, pára nebo kouř. V astronomii označuje mlhavé objekty, které září vlastním světlem, a objekty, které samy nezáří a jsou vidět díky jasnému pozadí nebo rozptylu záření z jiného zdroje. Jako mlhoviny jsou také označovány objekty, které mají charakter mlhoviny nejen ve viditelném světle, ale i v jiných částech spektra. Do 19. stol. byly za mlhoviny považovány například i galaxie a další objekty, které nebylo možno přesně odlišit od hvězd. Tyto omyly odhalilo až použití prvních spektroskopů, které pomohly objevit zprvu záhadné nebulární spektrální čáry. Následně byly nalezeny i mlhoviny vně naší Galaxie.

Poměr prachu a plynu v mlhovinách není vždy stejný a podle toho se mlhoviny také mnohdy rozdělují. Hmotnost oblaků je asi jedna desetina hmotnosti zářících hvězd v galaxii. Prachovou složku tvoří prachové částice a plynnou molekuly, atomy a elementární částice.

Mlhovina
Mlhovina Koňská hlava

Složení

Prachová složka je kombinací uhlíku a křemičitanů, které mohou být obaleny ledem nebo nečistotami. Prachové částice vznikají převážně v atmosférách obřích hvězd, které jsou bohaté na páry uhlíku, a z nich vznikají amorfní uhlíkové částice, které jsou velké asi jako saze z cigaretového kouře. Do prostoru se z atmosféry hvězdy dostávají tlakem záření hvězdy, které je může dostat z atmosféry hvězdy díky jejich malým rozměrům. Plynová složka je tvořena tak, že na 1 000 atomů vodíku připadá 80 atomů hélia a 1 atom těžšího prvku, což přibližně odpovídá složení průměrných hvězd. Mlhoviny se často nachází v blízkosti horkých hvězd a díky tomu, že je jejich plynná složka tvořena převážně vodíkem, tak tato horká hvězda vodík ionizuje a díky tomu mlhoviny září.

Rozdělení

Mlhoviny můžeme rozlišovat podle nejrůznějších hledisek. Následující dělení patří mezi nejpoužívanější a dělí mlhoviny podle typu pozorovaného spektra. Mlhoviny tedy dělíme na:

  • jasné mlhoviny, které dále dělíme na
    • mlhoviny emisní (plynné) – záření způsobuje zahřátý plyn. Tyto pak dále rozdělujeme na:
      • planetární mlhoviny – mlhoviny s bílým trpaslíkem v centru, který tuto mlhovinu ionizuje;
      • zbytky supernov – zbytky po výbuchu supernovy;
      • oblasti HII – oblasti, které jsou z velké části tvořeny ionizovaným vodíkem;
    • mlhoviny reflexní (prachové) – záření je způsobené rozptylem světla blízké hvězdy na prachových částečkách mlhoviny;
  • temné mlhoviny, které jsou oblaky nesvítícího prachu a plynu a jsou vidět jen díky zářícímu pozadí, kterým může být například jiná (difúzní) mlhovina
IC 5146
IC 5146 – ukázka jasných i temných oblastí
M17
M17 – mlhovina Omega – kolébka hvězd
Stránka byla naposledy editována 1. června 2012 v 18:07.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 185209krát.

* * *    Zrcadleno ze stránek astronomia.zcu.cz/objekty/mlhoviny/2192-mlhoviny    * * *
Vytištěno ze stránky projektu Galaxie (objekty.astro.cz/mlhoviny/2192-mlhoviny)
Nahrávám...