• Messierův katalog
• NGC a Messier

Co se děje ve středu spirální galaxie M83? Už od pohledu asi všechno. Galaxie M83 je jedna z nejbližších spirálních galaxií vůči naší Galaxii a ze vzdálenosti 15 miliónů světelných let se jeví poměrně normální. Přibližováním jádra M83 posledními dalekohledy ovšem ukazuje svůj střed jako energetické a rušné místo. Na snímcích jsou vidět jasné nově vzniklé hvězdy a obří pásy tmavého prachu.

I na snímcích v rentgenovém oboru jsou vidět ramena galaxie, která jsou stopovaná horkým difúzním plynem, který emituje rentgenové záření. Ovšem nejvýraznější na těchto rentgenových snímcích je jasná galaktická centrální oblast. Centrální emise nejspíše představuje ještě více horký plyn vytvořený náhlým poryvem vzniku hmotných hvězd. Rovněž bodové zdroje rentgenového záření, pravděpodobně neutronové hvězdy a černé díry, závěrečná stádia životního cyklu hmotných hvězd, vykazují koncentraci poblíž středu M83 a nabízí další důkaz pro překotné tvoření hvězd v jádře této galaxie. Světlo z tohoto poryvu tvoření hvězd mohlo poprvé dopadnou Zemi asi před 20 milióny lety. Na prostředním snímku v poslední řadě jsou vyznačeny bodové zdroje rentgenového záření, které zaznamenala družice Chandra.

Přestože tato galaxie byla objevena už před 250 lety, teprve mnohem později se zjistilo, že M83 není nedaleké mračno plynu, ale spirální galaxie s příčkou, dosti podobná naší Galaxii. M83 zobrazená na první fotografii z Velmi velkého dalekohledu (Very Large Telescope - VLT) je výrazným členem skupiny galaxií, do které patří Centaurus A a NGC 5253, z nichž se všichni nacházejí asi 15 miliónů světelných let daleko. Doposud bylo v M83 zaznamenáno šest výbuchů supernov. Ve středu M83 byl objeven spletitý dvojitý cirkumnukleární prstenec.

První supernovu, 1923A o hvězdné velikosti 14 mag, pozoroval C.O Lampland. Druhou supernovu, 1945B o hvězdné velikosti 14,2 mag z 13. července 1945 objevil W Liller v roce 1990 z fotografických desek harwardské stanice ve městě Bloemfontein v jižní Africe. Třetí supernovu, 1950B, o hvězdné velikosti 14,5 mag, zaznamenal G.Haro. Přibližně 3 úhlové minuty severoseverovýchodně od středu galaxie objevil 13. prosince 1957 H.S. Gates čtvrtou supernovu, 1957D, jenž dosáhla pouze 15,0 mag. Pátou supernovu, 1968L typu I, objevil jihoafrický amatérský astronom při hledání komet. Tato dosáhla svého maxima při 11 mag. Prozatím poslední pozorovanou supernovou v této galaxii byla supernova 1983N. Tato byla zaznamenána 3. července 1983 a dosáhla maxima 12,5 mag.