Model Galaxie

Simulace

Tato kapitola popisuje, jak bychom mohli vidět naší galaxii, kdybychom se mohli volně pohybovat prostorem. Následující obrázky jsou snímky z animace. Animace je k dispozici v souboru ve formátu AVI a MOV.

AVI	MOV

Galaxie na snínku ze sondy COBE

Animace začíná snímkem, který pořídila kosmická sonda COBE. Snímek je pořízen v spektru blízké jeho infračervené části, kde je většina světla z obrovských červených hvězd a zatemnění způsobené prachem je mnohem slabší než ve viditelné části spektra. Světlo ze vzdáleného galaktického vydutého středu (jádra), vzdálené 8 kpc (26 400 světelných let), je ve viditelném spektru velmi mnoho zastíněné, ale v těchto vlnových délkách může být velice čistě odhaleno. Zkoumáním infračerveného záření Galaxie získáme mnohem více informací o celkovém modelu naší Galaxie. Její model se podobá vzdáleným spirálním galaxiím, které jsou k nám natočené hranou, např. NGC 891, NGC 5746, NGC4565 nebo NGC 3628.

Simulovaná Galaxie

Snímek potom prolne do verze, která simuluje Galaxii. Na rozdíl od skutečné Galaxie, modelová verze může rotovat a může nám dopřát pohled z jiného úhlu. Barvy nereprezentují skutečné barvy hvězd, ale zohledňují rozdílné stavební složky Galaxie. (Vydutý střed je žlutou barvou, disk je bílou barvou, spirální ramena jsou azurovou barvou, galaktické halo je červenou barvou a molekulární prstenec je zelenou barvou.)

Pohled na Galaxii shora

Galaxie pokračuje rotací, nejdříve nám poskytne pohled shora a potom začne rotovat rotační osy. Můžeme si na modelu všimnout, že je vydutý střed Galaxie eliptický. Model je poněkud odlišný od toho, co můžeme vidět z naší aktuální pozice v disku, ale jinak by měl odpovídat skutečnosti z míst, odkud se na model díváme. Model zde objasňuje možné zveličování délky vydutého středu. Tak je tomu i u řady dalších jader, které mají stejný vzhled, když se na ně podíváme z naší polohy v galaktického disku.

Černobílý pohled na Galaxii

V polovině animace zmizí barevná informace s tím úmyslem, abychom se mohli podívat na naší Galaxii tak, jak by se mohla jevit na černobílé fotografii astronomům z  jiné vzdálené galaxie. Při černobílém zobrazení lépe vynikají spirální ramena, protože naše oko není rušeno barevnou informací. Jako příklad, vnitřní část NGC 1232 se podobá tomuto modelu naší Galaxie. Vydutý střed NGC 1232 se zdá poněkud protáhnutý, ale ne v  takové míře jako je u typických spirálních galaxiích s příčkou.

Poloha Slunce v Galaxii

Na konci animace se podrobněji podíváme do Galaxie pro získání detailního záběru místa, kde se nachází naše Slunce, což je asi ve 2/3 cesty z centra na okraj disku. Jakmile dosáhneme tohoto místa, můžeme spatřit naše Slunce (označené křížem) a jeho 500 nejbližších sousedů (označené zelenou barvou). Všechny tyto hvězdy jsou ve vzdálenosti asi 13 pc (nebo 42 světelných let) od našeho Slunce. Ve skutečnosti je naše Galaxie takto nahuštěna, ale simulace zahrnuje pouze 1 hvězdu na každých 10 milionů v Galaxii.